Plasty nejsou zlo
Možná je jen špatně vnímáme

Plast je v dnešní době nedoceněný a často odsuzovaný materiál. Těžko si ale představit fungování každodenního života bez něj. Většina z nás ale nejspíš netuší, kde se berou nebo jak se vyrábí.

Vyrazte s námi na pouť granule plastu

Vyrazte s námi na pouť
granule plastu

Plast je v dnešní době nedoceněný a často odsuzovaný materiál. Těžko si ale představit fungování každodenního života bez něj. Většina z nás ale nejspíš netuší, kde se berou nebo jak se vyrábí.

Historie plastů,
jakou byste nečekali

Ikona symbolizující granuli plastu
1531
1835
1884
1907
1938

Býčí rohovina
A „plast“ ze sýra

Smysluplnou historii plastů datujeme od 19. století, hmoty podobné plastům však používali už neandrtálci. Ve středověku pak lidé nechávali ve vysokých teplotách změknout rohovinu býka, kterou vyváleli do podoby lucernových sklíček či oken.

Benediktinský kněz W. Seidel v roce 1531 nenašel v sýru sílu, ale nový materiál. Zahříval ho totiž tak dlouho, až vznikla umělá rohovina. Ta se po zatvrdnutí používala k výrobě pohárů nebo šperků.

Sýr
Fortka Henriho Victora Regnaulta

Proč se igelitu říká
igelit?

Své jméno získal podle německé firmy IG Farben, která ho začala průmyslově vyrábět v roce 1925. Už o 90 let dříve, roku 1835, však francouzský chemik H. V. Regnault vyrobil první syntetický plast, PVC.

Jiná hmota mezitím našla obchodní využití už v roce 1843. Byla to gutaperča, pryskyřice z kůry stromů. Z té dělali malajští domorodci rukojeti bičů a nožů. Že gutaperča výborně izoluje elektrický proud, a to i ve vodě, zjistil fyzik M. Faraday.

Vstup do doby plastové

Kaučuk zpracovával také vynálezce A. Parks v roce 1860. Díky práci s nitrátem celulózy objevil novou hmotu. Ta byla využitelná v pevném, poddajném i tekutém skupenství.

A hlavně byla považována za první opravdový plast. Na tomto základě jsme pak v roce 1884 přivítali první syntetické vlákno, a vstoupili tak jednou nohou do doby plastové.

Latexové mléko vytékající z kaučukovníku

Bakelit, první tepelně odolný plast

Začátkem 20. století se začaly vyrábět plasty z uměle vyrobených surovin. V té době L. H. Baekeland testoval různé reakce fenolu s formaldehydem. A podle vědcova jména už můžete tušit, že vznikl bakelit, první kompletně umělá hmota všech dob. 

Využití našel jako izolátor pro kabely vysokého napětí, patice pro žárovky nebo materiál pro zubní kartáčky. Bakelit se rozšířil extrémně rychle, už po roce 1930 bylo jen v Německu přes 100 výrobců. 

Fotka Lea Baekelanda

Nylon a první povinná recyklace

Nylon s prvním komerčním využitím v roce 1938 začal vytlačovat tradiční materiály jako hedvábí a bavlnu. Lidé chtěli moderní umělá vlákna. 

V té době měl nylon bohaté armádní využití. Kvůli tomu vznikl nedostatek tohoto vlákna. Proto si v USA v roce 1942 vyzkoušeli povinnou recyklaci a veřejný sběr použitých punčoch. Dnes nylon kromě punčoch používáme třeba na koberce, tenisové rakety, airbagy a mnoho dalšího. 

Fotka zobrazující látku z nylonu

Historie plastů,
jakou byste nečekali

Ikona symbolizující granuli plastu
1531
1835
1884
1907
1938

Býčí rohovina A „plast“ ze sýra

Smysluplnou historii plastů datujeme od 19. století, hmoty podobné plastům však používali už neandrtálci. Ve středověku pak lidé nechávali ve vysokých teplotách změknout rohovinu býka, kterou vyváleli do podoby lucernových sklíček či oken.

Sýr

Benediktinský kněz W. Seidel v roce 1531 nenašel v sýru sílu, ale nový materiál. Zahříval ho totiž tak dlouho, až vznikla umělá rohovina. Ta se po zatvrdnutí používala k výrobě pohárů nebo šperků.

Fortka Henriho Victora Regnaulta

Proč se igelitu říká igelit?

Své jméno získal podle německé firmy IG Farben, která ho začala průmyslově vyrábět v roce 1925. Už o 90 let dříve, roku 1835, však francouzský chemik H. V. Regnault vyrobil první syntetický plast, PVC.

Jiná hmota mezitím našla obchodní využití už v roce 1843. Byla to gutaperča, pryskyřice z kůry stromů. Z té dělali malajští domorodci rukojeti bičů a nožů. Že gutaperča výborně izoluje elektrický proud, a to i ve vodě, zjistil fyzik M. Faraday.

Vstup do doby plastové

Kaučuk zpracovával také vynálezce A. Parks v roce 1860. Díky práci s nitrátem celulózy objevil novou hmotu. Ta byla využitelná v pevném, poddajném i tekutém skupenství.

A hlavně byla považována za první opravdový plast. Na tomto základě jsme pak v roce 1884 přivítali první syntetické vlákno, a vstoupili tak jednou nohou do doby plastové.

Latexové mléko vytékající z kaučukovníku

Bakelit, první tepelně odolný plast

Začátkem 20. století se začaly vyrábět plasty z uměle vyrobených surovin. V té době L. H. Baekeland testoval různé reakce fenolu s formaldehydem. A podle vědcova jména už můžete tušit, že vznikl bakelit, první kompletně umělá hmota všech dob. 

Využití našel jako izolátor pro kabely vysokého napětí, patice pro žárovky nebo materiál pro zubní kartáčky. Bakelit se rozšířil extrémně rychle, už po roce 1930 bylo jen v Německu přes 100 výrobců. 

Fotka Lea Baekelanda

Nylon a první povinná recyklace

Nylon s prvním komerčním využitím v roce 1938 začal vytlačovat tradiční materiály jako hedvábí a bavlnu. Lidé chtěli moderní umělá vlákna. 

V té době měl nylon bohaté armádní využití. Kvůli tomu vznikl nedostatek tohoto vlákna. Proto si v USA v roce 1942 vyzkoušeli povinnou recyklaci a veřejný sběr použitých punčoch. Dnes nylon kromě punčoch používáme třeba na koberce, tenisové rakety, airbagy a mnoho dalšího. 

Fotka zobrazující látku z nylonu

Jak plast vyrábíme dnes?

Číslo 1

Co je granule plastu
a k čemu slouží?

Granule jsou nejběžnější formou průmyslově vyrobené plastické hmoty. Forma granule umožňuje bezpečnější manipulaci a přepravu.

Granule se tedy dostávají na naše zpracovatelské linky, kde se zahřívají nad teplotu tání, prohnětou a případně se promíchají s různými aditivy, barvivy či plnidly. Poté se finální hmota vytvaruje do požadovaného tvaru a zase zchladí.

Jak udělat z kaPky ropy
granuli plastu?

Surovou ropu nejdříve musíme vyčistit a rozdělit její frakce tzv. rafinací. Vhodné frakce pak naštípeme na krátké řetězce – plyny (v našem případě C2 ethylen a C3 propylen).

Takto vyčištěné plyny spojujeme pomocí speciálních katalyzátorů do předem definovaných polymerních řetězců, které pak tvoří materiály
HDPE Liten ®PP Mosten ®.

Číslo 2
Číslo 3

Jak využíváme recyklaci
při výrobě?

Zapojení mechanické recyklace přímo v procesu výroby je u nás relativně na startu, ale postupně ji začínáme využívat. Jiným, pokročilejším směrem, je pak recyklace chemická. Ta představuje budoucnost.

U tohoto procesu využíváme různé druhy odpadu (rostlinné, živočišné či průmyslové odpady), které přeměňujeme na olejovité substance. Ty jsou po rafinačních úpravách opět rozloženy na plyny C2 a C3, které již nemají omezení a slouží k výrobě polymerů HDPE či PP. Takto vyrobené polymery pak mají stejnou kvalitu jako ty z ropy

výroba

Kde jsou plasty
nepostradatelné?

Ikona symbolizující potravinářství

potravinářství

Schválně, kolik produktů ve vaší lednici není zabaleno v plastu? Plastové obaly už dlouhá léta chrání kvalitu a čerstvost velké řady potravin. Třeba u obyčejné okurky může fólie prodloužit čerstvost až o tři týdny.

Plasty pro oblast potravin ale stále procházejí vývojem. Mění se technologie, složení i funkce obalů. Dříve představovaly pouhou ochranu, dnes již mnohem lehčí a tenčí plasty slouží také jako nosič informací o složení nebo čerstvosti.

Ikonka
Nosič informací
Ikonka symbolizující ochranný obal
Ochrana
Ikona symbolizující kvalitu
Kvalita
Ikona symbolizující zdravotnictví

Zdravotnictví

Díky zdravotní nezávadnosti a sterilitě jsou plasty nenahraditelné v oblasti zdravotnictví, kde tvoří až 50 % celkově spotřebovaného materiálu. Sáčky, obaly, injekční stříkačky – to všechno je plast. Nehledě na přístroje, výrobu léků, zubní implantáty, protézy, čočky… 

Zdravotnické plasty musejí splňovat přísné normy, být chemicky odolné a sterilizovatelné různými postupy. Potřebují také dlouhou životnost, odolnost, nízkou hmotnost nebo průhlednost. K tomu všemu jsou plasty (jako) dělané. 

Ikona symbolizující oční čočku
Čočky
Ikonka symbolizující zubní implantát
Zubní Implantáty
Ikonka symbolizující injekční stříkačku
Injekční stříkačky
Ikona symbolizující stavebnictví

stavebnictví

Oblast stavebnictví se může zdát plastům vzdálená, ale opak je pravdou. Vzpomeňme si třeba na zateplení domů, ochranu proti vlhkosti nebo zvukovou izolaci. Škoda je, že spousta protihlukových stěn podél našich silnic se stále staví z betonu či skla, přičemž recyklovaný plast by posloužil stejně dobře a ekologičtěji. 

Část zahrady bychom bez plastů také nevybavili, a co teprve bazén? Kabely a interiérovými i dalšími doplňky můžeme tuhle kapitolu zakončit. 

Ikonka symbolizující teploměr
izolace
Ikonka symbolizující bazén
bazén
Ikonka symbolizující kabel
kabely

Recyklujme, šetřeme,
využívejme opakovaně

Odpověď
Proč recyklovat?

Obaly potřebujeme v podstatě pořád. Proto je zásadní, aby se nové vyráběly z těch starých, už použitých, materiál cirkuloval a nebylo nutné vyrábět další a další. Recyklací předcházíme také tomu, aby použité obaly končily pohozené v přírodě. 

Recyklované plasty podle výzkumů a statistik vytvoří až o 90 % méně emisí! Proto čím více bude recyklačních systémů a čím více a lépe budeme třídit, tím lépe bude i naší planetě. 

Odpověď
Co to vlastně je ta recyklace?

Zřejmě nejrozšířenější zpracování je takové, že se pečlivě roztříděný plastový odpad rozdrtí nebo semele na maličké kousky, které se promývají ve vodě. Tím se zbaví různých nečistot, zbytků jídla či lepidel. Kousky se pak roztaví a nejčastěji formují do podoby granulí.

Plast se dá recyklovat například také zvlákňováním. Roztříděný materiál z PET láhví je roztaven a zvlákňován (tzn. přeměnu tekuté látky na textilní). Takže až znovu narazíte na oblečení z PET láhví, takhle nějak vzniká.

Odpověď
Jak jsme na tom s tříděním?

Pro někoho je to možná překvapivé, ale skvěle! V třídění odpadu jsme mezi těmi nejlepšími v Evropě. Podle statistik z roku 2022 u nás třídí 72 % obyvatel, tedy skoro tři ze čtyř. Ročně každý z nás vytřídí v průměru přes 60 kg odpadu, který se dá následně zpracovat. 

Odpověď
jak si třídění zjednodušit?

Zřejmě nejlepší variantou je třídit všechen odpad rovnou doma do různých košů či kontejnerů, případně třeba krabic nebo tašek, zkrátka podle individuálních možností. Čím lépe dokážeme odpad roztřídit, tím efektivnější pak bude jeho recyklace a další zpracování. 

Ne vše, co se dostane na třídící linky se však skutečně zrecykluje (ve finále asi jen 30 %). Plasty třídíme ideálně v co nejčistší podobě. Do vytříděného plastu nedáváme mastné obaly nebo obaly znečištěné od zbytků potravin. Netřídíme ani obaly od žíravin, barev a podobných chemikálií. 

PET láhve můžeme třídit i s etiketou a víčkem, stačí je jen sešlápnout či zmačkat, aby se jich do kontejneru vešlo co nejvíc. Třídit můžeme také sáčky, tašky, fólie, kelímky a další plastové obaly. 

Odpověď
Jak přispějeme my?

Plánem do budoucna je využívat jako vstupní materiál co nejvíce odpadu a dále zahrnovat recyklaci do výrobních procesů, abychom dosáhli co největší cirkulace materiálu. Tomu všemu pomůže i naše akvizice firmy REMAQ, jednička na českém trhu v oblasti mechanické recyklace.

Počítáme také s přidáváním co největšího poměru recyklátu do výrobků, čímž snížíme ohromné množství spotřebované energie. Do roku 2030 bychom v recyklaci plastů rádi dosáhli mety 200 000 tun ročně.

Víte, že
První PET láhev byla patentovaná roku 1973. 
Kontaminovanou vodu lze vyčistit v průhledné PET láhvi díky UV záření. 
Znovupoužitelný plastový obal je šetrnější než papírový.
Průměrná vzdálenost člověka k nejbližším kontejnerům
na plast je v čr asi 90 metrů. 
Recyklací jedné PETky ušetříme dost energie na rozzáření
60W žárovky na 3 hodiny. 
Vstříc recyklaci. Do roku 2025 musí každá PET láhev v eu obsahovat alespoň 25 % recyklátu.
Ročně se vyrobí přes 350 milionů tun plastů.
Před 30 lety to bylo sotva 100 milionů.

Otestujte své nově nabyté
znalosti o plastech v našem kvízu

Spustit kvíz